Celková plocha souostroví je přibližně 300 km2 a zahrnuje stovky ostrovů, ostrůvků a útesů. Jejich tvar je velmi rozmanitý - od plochých po strmé útesy. Území je tady dosti nehostinné, bez vody - na ostrovech s převážně vápencovým podložím totiž nejsou sladkovodní prameny. Právě to osídlení těchto ostrovů vždy omezovalo. Dá se říct, že Kornati jsou oblá vápencová skaliska a kameny v moři.
Lidé se tu už dávno nepokouší trvale žít a tím tuto lokalitu vlastně sami chrání. Přestože je dnes na celém souostroví několik stovek stavení, posledními trvalými obyvateli byli asi Římané. Všichni další příchozí jsou pouze přechodnými obyvateli. Přijíždějí většinou jen na několik týdnů v roce. Na počátku našeho letopočtu ostrovy vypadaly jinak. Dnes již neexistující lesní porosty byly postupně vypáleny pastevci. Ti zde pěstovali zeleninu, ovoce, víno, lisovali olivový olej. V dnešní době je povrch ostrovů většinou holý, porost tvoří převážně šalvěj a další byliny. Území bylo vyhlášeno národním parkem Chorvatska v roce 1980. Vstup do parku je přísně kontrolován a platí se vstupné.
Po Římanech zůstala na ostrovech nejstarší dochovaná stavba - Tureta, někdejší strážní věž. Původ dnešního názvu pochází rovněž od Římanů a na benátských mapách je největší z ostrovů, Kornat, označen jako Isola Coronta. Pozoruhodné je, že chorvatský stát v tomto národním parku vlastní pouze dvě nemovitosti. Vilu na ostrově Kornat a jachetní přístav na ostrově Piškera, který stát za jugoslávských časů vybudoval v národním parku "na černo". Ostatní nemovitosti jsou soukromé.
Ještě v 19. století patřily ostrovy k Zadarské župě. Ta v 80. a v 90. letech pozemky postupně rozprodala těm, kteří je užívali - pastevcům ovcí z ostrova Murter. Pamětníky této doby jsou kilometry postavených kamenných zdí, protínajících větší ostrovy. Noví majitelé jimi ohrazovali své pozemky. V době Titovy vlády se vlastnická práva nerespektovala, ale po roce 1991 se opět pozemky vrátily právoplatným majitelům. Ti sem přivážejí svá stádečka ovcí, které tu přes naprostou nepřítomnost sladké vody přežijí léto. Na malých políčkách se pěstuje vinná réva, fíky, olivovníky. Větší využití a osídlení znemožňuje právě nepřítomnost pitné vody. Dnešní řídce rozmístěné domy jsou obývány příležitostně majiteli pozemků, případně upraveny pro turisty pro tzv. „robinzonskou dovolenou".
Pro svoji členitost byly zátoky na ostrovech využívány vždy jako přístavy pro různé lodě, pirátské, vojenské za světových válek. Dnes slouží pro jachtaře a poskytují jim výborné podmínky pro jejich sport. Nejvyhledávanější je Piškera a Žut. Je zde i jachtařská škola s velmi dobrou pověstí. Tato oblast Chorvatska je lákavá i pro potápěče. Nejzajímavější je lokalita u ostrova Rašip. K vidění je zde mnoho mořských živočichů.
Krásy chorvatského národního parku Kornati můžete obdivovat na různých typech výletů, které organizují místní agentury. Odvážnější návštěvníci mohou strávit týden na pustém ostrově, vybaveni potravinami a člunem. Ať už se rozhodnete na Kornatech strávit jakkoli dlouhou dobu, budete nadšeni - třeba i zajímavou národopisnou akcí, která se koná vždy 1. července. Tento den obyvatelé všech ostrovů konají procesí na lodích k mariánskému kostelu v Podtarackém zálivu zasvěcenému Panně Marii z Taracu. Můžete zde vidět mnoho lidových krojů, slavnostních rouch, korouhví různých bratrstev. Pro suchozemce je to opravdu zvláštní zážitek.
Ceník najdete na oficiálních webových stránkách NP Kornati
