Mezi hlavní intenzivně pěstované byliny patří levandule lékařská (Lavandula vera - chor. levanda). Jedná se o bylinu cca 60 cm vysokou, trvalku (v největší síle je cca 3-4 roky). Hlavní oblastí pěstování je ostrov Hvar. Levandule se pěstuje na Starigradském polji a přilehlých svazích. Pěstovat se ve velkém začala také v poslední době ve Slavonii.
Levandule se pěstuje především pro květ. Začíná kvést ve druhé polovině června a kvete zhruba do poloviny srpna. V této době je ostrov Hvar prostě nádherný. Levandulové květy se sklízejí ručně, srpem (svazují se do snopků) v různém stupni kvetení (podle toho, k čemu mají být zpracovávány). Např. k léčebným účelům se trhají květy ještě úplně nerozvinuté, spolu s listy. Připravují se z nich čaje, koupele, inhalují se. Seznam nemocí, při nichž levandule působí velmi příznivě, je dlouhý, používá se mimo jiné při depresích a stresu, chorobách ústní dutiny, migréně nebo kašli.
Osvědčené jsou i vonné bylinné sáčky se sušenou levandulí. Ze šatníku vyženou moly a provoní prádlo, pod polštářem zase pomohou lépe usnout. Nebo je zavěste v kuchyni, jako připomínku příjemného pobytu na Hvaru. Nejžádanější a nejvíce placenou surovinou je levandulový éterický olej, který se používá jako surovina pro výrobu parfémů a dalších kosmetických přípravků. Levanduli je možné pěstovat i v našich podmínkách, většinou nevymrzne. Nevětším pěstitelem levandule je francouzská Provence.
Pro extrakci silice (esence) je nejvhodnější levanduli sklízet v době, kdy je cca z 25 -30 % odkvetlá, v té době má největší koncentraci esencí (pojem olej je zavádějící, nejedná se o klasický mastný produkt). K výrobě 15 kg oleje je potřeba sklizeň z cca 1 hektaru levandule lékařské. Pěstují se i jiné odrůdy. V Chorvatsku především levandule širokolistá - nevýhodou je malá výnosnost. Rozšířený je kříženec obou s velkou výnostností (ovšem cena není tak velká, jako u esencí z levandule lékařské - pravé) - Levantin. Z jednoho hektaru se získá až 100 kg oleje.
V zásadě se užívá dvou technologických postupů - destilace a extrakce pomocí rozpouštědel. Destilace je však rozšířenější i ekologičtější. Destilovaný materiál (v našem případě květy levandule na cca 30 cm stonku s několika listy) se vloží do destilačního přístroje. Pod materiálem je ohřívána voda, pára prochází rostlinami, prochází dál kondenzačním bubnem a sbírá se do nádoby, kde se využívá hmotnosti jednotlivých prvků. Zde se nechá vše odstát, silice lehčí než voda se usadí na povrchu a lze je lehce oddělit, těžší olejnatý produkt se naopak usadí dole a oddělí se podobným způsobem. Voda použitá k destilaci zůstane „voňavá“ a dále se může prodávat jako levandulová voda. Podobný postup se používá při získávání silic z okvětních plátků růží, pomerančových květů, jasmínů atd.
Další velmi rozšířenou bylinou na chorvatském pobřeží je rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis - chor. ružmarin). Bylina je trvalka, dorůstající v dobrých podmínkách až 2 m výšky. Je to stálezelená velmi aromatická bylina hojně používaná především ve středomořské kuchyni jako koření. Pro výrobu éterického oleje se používají drobné modrofialové kvítky, které se sbírají ručně. Esence se používá opět pro výrobu parfémů, je ještě dražší něž levandulová. Pro lékařské účely se užívají ve stínu sušené kvítky a listy zlepšující mimo jiné krevní oběh, činnost jater a žlučníku. V Chorvatsku je velmi oblíbená tzv. kraljičina vodica, destilát rozmarýnového oleje, který se vyrábí v lékárnách z mladých vrcholků rozmarýnu. Rozmarýnu se bude dařit i na vaší zahrádce, ale je vhodné ho na zimu přenést do haly. Ani obalení nezaručí, že venku nezmrzne.
Pěstují se i další byliny u nás známé a využívané jak pro léčivé účinky, tak pro kuchyni. Šalvěj lékařská, mateřídouška, heřmánek, tymián, fenykl a mnohé další.
S bylinami je spjato i včelařství, které svou tradicí spadá až do římských dob, jak o tom svědčí mnohé archeologické nálezy. Dnešní včelařství se však od římského velmi liší. V současné době je na ostrově kolem tří tisíc úlů, většinou mobilních, a počítá se, že se včelařstvím zabývá kolem 130 včelařů. Hvarský med je stále žádaným vývozním artiklem. Kromě již uvedených druhů medu pochází z ostrova ještě med vřesový a med z planiky. Všechny druhy medu se vzájemně liší barvou, chutí, vůní a konzistencí. Podobně tomu je i v ostatních částech Chorvatska, kde se byliny pěstují. Zkuste třeba med fíkový - zvláštní, nezvyklý, ale třeba vám právě ten zachutná.
Vyberte si ze široké nabídky apartmánů po celém pobřeží Chorvatska!
