Chorvatská vláda a parlament (tzv. Sabor) zasedají v Horním městě (Gornji grad) na Markově náměstí (Markov trg). Budově vlády se říká Banski dvori (Palac bánů). Název pochází z doby chorvatských bánů (místokrálů). Budova parlamentu na východní straně Markova náměstí je postavena v 19. století, ale dnešní vzhled dostala až o sto let později. Výsledkem je palác s elementy klasicismu, secese a neorenesance. Na Markově náměstí se nachází i kostel sv. Marka, jedna z nejstarších památek v Zagrebu. Věž Lotrščak (Kula Lotrščak) v Horním městě je dalším symbolem Zagrebu. Z vršku věže je krásný výhled na celé hlavní město. Každý den přesně ve 12.00 hodin vystřelí z okna věže kanón ránu, podle které si dříve Zagrebčané každý den upravovali čas na hodinách. V paláci Raffay-Plavšić ze začátku 20. století je dnes Muzeum naivního umění. Přes Horní město vede Štrossmayerova promenáda, populárně nazývaná Štros. Je první promenádou ve městě a říká se, že i tou nejromantičtější.
Na procházce Horním městem, přesněji na východní straně Štrossmayerovy promenády, si můžete odpočinout a sednout na lavičku vedle sochy básníka Antuna Gustava Matoše (1875 – 1914), který měl ve zvyku zde sedávat a dívat se z kopce na své milované město. V Zagrebu také žili také další spisovatelé: básník Antun Branko Šimić (1898 – 1925), Matošův nástupce a předchůdce moderní chorvatské poezie, světově známý spisovatel Miroslav Krleža (1893 – 1981) a působila zde i královna chorvatských pohádek, Ivana Brlić-Mažuranić (1874 – 1938), autorka sbírky slovanských bajek Pohádky z dávných dob (Priče iz davnina) se slovanskou mytologií. V Zagrebu žila před svatbou a přestěhováním se do Slavonského Brodu.
Archeologické vykopávky potvrdily osídlení okolí dnešního Zagrebu již v době kamenné (35 tisíc let př. n. l.) a později v dobách vlády Illyrů. Po nich se sem ze severu přistěhovali Keltové (ve 4. století př. n. l.). Ketly vystřídali Římané, kteří zde vybudovali urbanistické centrum zvané Andautonia. Pozůstatky staveb z této doby se dochovaly v archeologickém parku Ščitarjevo. Historické centrum Zagrebu, jak ho známe dnes, pochází ze středověku – jednalo se o sídla na dvou kopcích: Gradec (dnes známý jako Dolní město) a Kaptol (Horní město). Gradec a Kaptol byly rozděleny údolím, v němž protékala říčka Medveščak. Dnes tento pramen stále proudí pod zemí v ulici Tkalčićeva, směřujíc k řece Sávě.
První písemný záznam o oblasti dnešního Zagrebu pochází z roku 1094, kdy maďarský král Ladislav ustanovil Kaptolskou diecézi na své cestě k Jaderskému moři. Zagrebská neogotická katedrála dodnes dominuje městskému panoramatu a renesanční hradby jsou vzácnou dochovanou ukázkou svého typu v Evropě vůbec.
Ve 13. století zpustošili Maďarsko Tataři a maďarský král Béla IV. uprchl do Zagrebu, kde mu obyvatelé poskytli útočiště. Z vděčnosti pak Béla v roce 1242 daroval Gradecu Zlatou bulu – dokument, který ho prohlašoval za svobodné město. Tato událost je symbolicky připomínána každý den výstřelem z kanónu z věže Lotrščak.
Města Gradec a Kaptol se postupně rozšiřovala a v údolí mezi nimi vznikalo obchodní centrum – dnešní náměstí známé jako Trg bana Josipa Jelačića. Dnes je toto náměstí srdce Zagrebu a místo potkávání se Zágrebčanů. V 17. a 18. století zde byly postaveny barokní městské domy a kostely (např. kostel sv. Kateřiny). Ve druhé polovině 17. století se stal Zagreb univerzitním centrem a sídlem vlády. V roce 1850 se obě části města spojily a vznikl jednotný Zagreb s populací okolo 15 tisíc.
K názvu Zagreb se vztahuje legenda: V jednom horkém letním dni požádal místní guvernér dívku jménem Manda, aby mu naběračkou podala vodu (chorvatsky „zagrabiti“) z místního pramene. Pramen dostal jméno Manduševac a město Zagreb.
Patronkou Zagrebu je sv. Panna Marie a 31. května každý rok tu na její počest probíhá slavnostní procesí.
V Zagrebu můžete navštívit mnoho muzeí, galerií a dalších staveb a míst se zajímavou historií.
Galerii založil v 19. století biskup Josip Juraj Strossmayer. Najdete zde evropská díla pocházející z 15. až 19. století. Strossmayer zajistil stavbu novorenesančního paláce (budovy galerie) a daroval cca 300 obrazů chorvatské akademii a veřejnosti. Během dvou století se sbírka obrazů rozrostla díky darům dalších velkých sběratelů umění. Jeden z nich byl Ante Topić Mimara. V galerii dnes můžete vidět obrazy italských mistrů (např. Veronese a Tiepola), nizozemských a flamanských malířů (např. J. Brueghel mladší), francouzských a španělských umělců (např. Proudhon a El Greco). Z chorvatských umělců jsou zajímaví Benković a Medulić. V galerii se nachází i Bašćanská deska. Jde o nejstarší dokument ve hlaholici (staroslověnském písmu) z roku 1100. Text je vytesán do kamene. Strossmayerova galerie se nachází v centru Zagrebu, v jednom z nejkrásnějších parků města – parku Zrinjevac. Před galerií je socha biskupa Strossmayera, dílo největšího chorvatského sochaře Ivana Meštroviće.
V Muzeu moderního umění (Muzej moderne umjetnosti) a v Moderní galerii můžete vidět díla 19. až 21. století. Vystavují zde především chorvatští umělci. V Muzeu moderního umění se na vás usměje Alfred Hitchkok z fotografie Anteho Brkana z roku 1964. Do muzea jezdí tramvaje č. 6, 7 a 14 (zastávka Sopot).
Mezi mnoha zajímavými pracemi v Moderní galerii najdete nádherné akvarely hluchoněmé malířky Slave Raškaj (1877 – 1906) nebo fotografie aktů známého fotografa Stefana Lupina. Moderní galerie se nachází v centru, 5 minut pěšky od Trgu bana Josipa Jelačiće.
Od Moderní galerie (8 minut pěšky) se můžete vydat k Meštrovićovu pavilonu, budovy se zvláštní historií. Byla postavena roku 1938 (architekt Ivan Meštrović) a od té doby několikrát změnila svůj účel. V době Království Srbů, Chorvatů a Slovinců sloužila jako galerie, v Nezávislém státu Chorvatském (v době 2. světové války) byla mešitou, za Titovy Jugoslávie se stala Muzeem revoluce a v novém Chorvatsku je sídlem Družstva umělců. Konají se tu výstavy a koncerty.
Mimara je muzeum, ve kterém najdete umění ze všech dob lidské existence, od antiky a starověkého Egypta, až po velké mistry malířství – Raffaella, Rubense, Rembranta a Valesqueze. Muzeum bylo založeno díky darům manželů Mimara. I když většinu života Ante Topić Mimara strávil v zahraničí, k Chorvatsku měl vždy blízko. Otevření muzea je podle jeho slov realizací jeho celoživotního snu a vrácení dluhu své zemi.
Muzeum rozpadlých vztahů je vítězem evropské obdoby Keneth Hudson za nejnápaditější muzeum roku 2011. V tomto muzeu najdete mnoho nejrůznějších předmětů, které lidé z celého světa věnovali po rozchodu s milovanou osobou. Sbírka subtilním způsobem hovoří o kulturní, politické a sociální realitě a zároveň na osobní rovině přináší katarzi.
V centru Zagrebu se nachází botanická zahrada, která byla založena roku 1890. Jejím hlavním úkolem je výzkum a ochrana původních druhů rostlin (přes 5500 druhů). Kromě chorvatských původních rostlin zde rostou stromy a keře z celého světa, tropické rostliny a mokřadní rostliny v jezírkách. Je to hezké místo, jako dělané pro chvíle klidu a odpočinku v samém srdci dynamického města.
Když se ocitnete v Zagrebu na přelomu května a června, je dobré vědět, že v tuto dobu na ulicích probíhá mezinárodní pouliční festival Cest Is The Best se spoustou hudby, divadla, pouliční komedie a dílen pro děti a dospělé. Účinkující jsou z celého světa. Na improvizovaném vozíku s pianinem cestuje městem jeden z nich a hraje. Na Festival moderního divadla Eurokaz přicházejí začátkem června do Zagrebu divadelní skupiny z celé Evropy. V říjnu se v Zagrebu koná Filmový festival, který minulý rok navštívilo 35 tisíc návštěvníků.
Hora nad městem, Medvednica, je oblíbené výletní místo Zagrebčanů. Vrch Sljeme je vysoký 1033 m. V zimě je na Sljemu otevřené lyžařské středisko, ale i přes léto je na kopci a v lesích živo. Jezero Jarun je nejbližším „mořem“ Zagrebčanů. Okolo jezera vede asfaltovaná cesta dlouhá 6 kilometrů. Je ideální pro jízdy na kole nebo na bruslích. V jezeře se kromě koupání dá veslovat, plachtit nebo se potápět. Další možnost rekreace Zagrebčanů je v parku Maximir s malou zoologickou zahradou, kde najdete vlky, velbloudy a krokodýly. Nejoblíbenější volnočasovou aktivitou Zagrebčanů (stejně jako většiny Chorvatů) je však popíjení kávy v centru města s kamarády, zvlášť v neděli ráno. Je to jakési rozloučení s minulým týdnem a tečka za vším, co se v něm dělo i nedělo.
Vyberte si ze široké nabídky apartmánů po celém pobřeží Chorvatska!
