První zmínka o Kolanu v historických dokladech je z 2. března roku 1443, a proto se toto datum oslavuje jako Den obce Kolan. Od nejstarší doby osídlení žili v Kolanu ovčáci, kteří na širokých pastvinách chovali ovce. Obyvatelé Kolanu se neživili jen ovčáctvím, ale také zemědělstvím na velkém, úrodném Kolanském poli, a umí i rybařit. Kolan si zachoval podobu, jakou měl před staletími. Za Římské říše z Kolanu do Cissy vedl vodovod, jehož pozůstatky ještě pořád leží v zátoce Caska. Významný moment pro Kolan se odehrál v roce 1925, kdy se uskutečnila agrární reforma. Tehdy byly rozděleny pastviny, které obyvatelé ihned ohradili kamennými zídkami. Ty dodnes zdobí celou pastevskou oblast Kolanu.
Fotografie z etnografického muzea v Kolanu
Ve středověku byly na území obce Kolan zbudované kostely a kaple sv. Ducha, sv. Marii, sv. Marka, sv. Víta, Stomorica a jedním z nejvýznamnějších je kostel sv. Jeronýma v Kolanském poli. Hlavní kolanská svatyně - farní kostel sv. Lukáše, byl zbudován v 15. století a byl několikrát přestavěn.