Rytířského klání se účastní 15 -20 jezdců (alkarů) v nákladných historických kostýmech vycházejících z odívání místní šlechty v 18. století, kteří se snaží v plném trysku zasáhnout těžkým dřevcem terč ve tvaru kruhu - alku. Pro ztížení úkolu je terč tvořen dvěma soustřednými kruhy a ještě dále rozdělen na několik částí, jejihž zasažení se různě boduje. Alka je zavěšena ve výšce 3,22 m nad zemí. V kolbiště s délkou 160 m se každý rok promění hlavní ulice Sinje, která se vysype pilinami a kam se instalují tribuny pro stovky diváků. Každý „alkar“ má několik pokusů a body získané v jednotlivých jízdách se sčítají. Kdo dosáhne největšího počtu bodů, stává se vítězem. Vítězství v tomto klání je velice přestižní záležitostí. (Dalo by se přirovnat ke tradiční Jízdě králů ve Vlčnově.) Vítěz má tu čest být v čele průvodu na státní svátek Den díkůvzdání v Záhřebu a v průběhu roku plní další povinosti spojené se svým prvenstvím.
Samozřejmě důležití jsou zde koně. Alkaři trénují na toto klání po celý rok. Koně jsou vybíráni v místním hřebčíně, kde mají alkaři výborné podmínky pro tréning. I koně mají pro tento den velmi nákladnou výstroj. Mimo samotných „soutěžících“ alkarů se hry účastní i ogranizátoři a rozhodčí. Další lidé v nákladných historických kostýmech - vojvoda, praporečník, bubeníci, trubači, dělostřelci - každý má svůj přesný úkol.