V Lopudském zálivu (Lopudski zaljev) na severovýchodě ostrova jsou písčité i oblázkové pláže. Pláže najdete i přímo v centru městečka Lopud, které se v tomto zálivu nachází. Nejproslulejší a nejnavštěvovanější je pláž v zátoce Šunj na jihovýchodním pobřeží ostrova. Do zátoky Šunj můžete dojít pěšky (cca 30 min.) po cestě z betonových panelů. Cesta vede částečně lesem. V letní sezóně se sem můžete svézt elektrickým vláčkem. Krásná pláž z jemného písku v zátoce Šunj má pozvolný vstup do moře, je tedy ideální pro děti. Na pláži je občerstvení, půjčovna lehátek, slunečníků a šlapadel. Návštěvníky okouzlí nejen místní příroda, ale i možnosti sportovního vyžití - jsou zde výborné podmínky pro sportovní potápění a podmořský rybolov.
Od pevniny je Lopud oddělen Koločepským průlivem (Koločepski kanal). Od ostrova Koločep je Lopud oddělen Koločepskou úžinou (Koločepska vrata), od ostrova Šipan Šipanskou úžinou (Šipanska vrata). Při severozápadní straně Lopudu je útes Sveti Mihajlo, na jihovýchodě souostroví Skupio. Nejvyšší bod na ostrově Lopud dosahuje výšky 216 m. Středem ostrova se táhne úrodné vápencová pole - slunná a chráněná, kde se pěstuje vinná réva, olivovníky a jižní ovoce.
Ostrov Lopud má příznivé klimatické podmínky a vysokou insolaci (2584 hodin slunečního svitu za rok). Lopud má vlastní zdroje vody. Díky těmto podmínkám je zde nádherná středomořská vegetace. Daří se tu i dovezeným subtropickým rostlinám (palmám, citrusům a dalším). Zdejší olivovníky dávají podle odborníků spolu s olivovníky na Šipanu nejkvalitnější olej.
Jediná obec na ostrově je Lopud - přístav, turistické letovisko a oblíbený výletní cíl. Leží v široké Lopudské zátoce na západním pobřeží ostrova. Zátoka je současně vyhledávanou pláží. Lopud vyniká bohatou vegetací (palmy, agave...), příjemným mírným podnebím a vysokou insolací.
Někdejší řecká osada se nazývala Delaphodia. Římané, kteří ostrov ovládli ve 2. století př. n. l., jej pojmenovali Lafota. Od 11. století byla historie ostrova spojena s Dubrovnickou republikou, jejíž součástí byl Lopud až do zániku republiky začátkem 19. století. Dubrovník ovlivnil jak historický vývoj Lopudu, tak i jeho architekturu a hospodářství. Nejstarší památky na ostrově jsou zříceniny několika středověkých kostelíků na různých místech ostrova - kostelík sv. Petra, sv. Mikuláše, sv. Eliáše a sv. Jana. Díky historickému spojení s Dubrovnickou republikou, k níž celý ostrov Lopud patřil, nabyl podobnou architektonickou tvářnost jako Dubrovník což zvyšuje jeho přitažlivost a malebnost. Nad přístavem Lopud stojí františkánský klášter z 15. století (od 19. století je opuštěný). Klášterní mariánský kostel Gospa od Špilice z 15. až 16. století má mnohé cenné obrazy.
Z někdejších honosných lopudských paláců a letohrádků (většinou si je vzhledem k příznivému lopudskému klimatu stavěla dubrovnická šlechta) je obnoven pouze jediný, a to palác rodiny Djordjić-Mayneriů na nábřeží, s krásným parkem. Z ostatních paláců, včetně Knížecího, mnoho nezbylo. Patrné jsou i pozůstatky pevnosti na poloostrově při vjezdu do přístavu, která v dobách slávy hlídala a chránila město. Ve velmi dobrém stavu je naopak obnovený kostel Sv. Trojice (Sveto Trojstvo) ze 16.-17. století, který stojí před vjezdem do přístavu.
Osud Lopudu byl úzce spjat s Dubrovníkem i tím, že veškerou zdejší architektonickou nádheru a umělecké bohatství zničilo v pár minutách (stejně jako v Dubrovníku) osudové zemětřesení v r. 1667, které zejména město Lopud téměř srovnalo se zemí. Na rozdíl od Dubrovníku, zdevastované město Lopud svou slávu už nikdy neobnovilo. Nebyla příznivá ani celková ekonomická situace - těžiště světového obchodu se stále výrazněji přesouvalo ze Středomoří na břehy Atlantského oceánu, a tak Lopud zůstal v troskách. Někdejší rozkvět Lopudu byl spojen s mořeplavbou a s postavami věhlasných mořeplavců, kteří pocházeli z Lopudu. Mezi nejvýznamnější patřil M. Pracat, který své obrovské jmění odkázal Dubrovnické republice. Dále pak majitel lodí a válečník Vice Bune, který Španělům vybojoval se svou flotilou nejedno vítězství.
Ostrov Lopud si začátkem 20. století začal získávat oblibu návštěvníků Jadranu. Zejména období mezi oběma světovými válkami přineslo ostrovu velkou návštěvnost, hlavně z Československé republiky. Tehdy tu již byly dva hotely a několik penzionů. Lopud byl oblíbeným místem českého básníka, spisovatele a politika Viktora Dyka. Ten se v r. 1931 v zátoce Šunj při koupání v důsledku selhání srdce utopil. Při cestě z města Lopudu do zátoky Šunj (30 minut) mu byl vybudován pomník, který není v současné době v dobrém stavu. Již delší dobu se připravuje jeho obnova. Kromě pláže v zátoce Šunj, která je pokládána za jednu z nejkrásnějších na jižním Jadranu (jemný písek, pozvolovný vstup do moře), jsou další písčité pláže v Lopudské zátoce.
Pro ostrov Lopud jsou příznačné kamenné domy, obklopené zahradami s palmami, pomerančovníky a dalším subtropickým rostlinstvem. Najdete zde také trosky někdejších výstavných domů, letohrádků a klášterů. Velmi příjemné jsou procházky po ostrově, např. po odbočce od Dykovy cesty k mariánskému kostelíku Gospa Šunjska nad zátokou Šunj. Kostelík byl přestavěný v 17. století a vyniká bohatým vnitřním vybavením - obrazy, plastiky, vyřezávaný mobiliář.
Válka v 90. letech a následující násilné přerušení příznivého trendu ve vývoji cestovního ruchu na Jadranu narušily i další rozvoj Lopudu jako turistického letoviska. Na Lopudu najdete ubytování v hotelech i v soukromých apartmánech.
Ostrov Lopud má lodní spojení s Dubrovníkem. Turisté jej často navštěvují k jednodenním výletům. Lopud je ostrov bez automobilového provozu (trajekty sem nejezdí), stejně jako sousední Koločep.