Spojení s pevninou zajišťuje pravidelné trajektové spojení (i pro auta) ze Splitu do přístavu Rogač. Odtud vystoupáte po silnici serpentinami do nadmořské výšky cca 240 m, kde se nachází Grohote, největší osada ostrova. Pokud se dáte jihovýchodně po hřebenu, dojedete postupně do nejhezčích zátok Nečujam a Stomorska. Na západní straně pak je vyhledávaná osada v zátoce Maslinica. Po cestě budete projíždět dalšími menšími obcemi - Gornje, Srednje a Donje Selo.
Šolta se bude líbit těm návštěvníkům, kteří hledají klidnou dovolenou v krásné přírodě, s možností poznat ostrov a užívat pohostinnosti místních obyvatel. Ubytování je možné především v soukromých domech jak přímo na Šoltě, tak na malých ostrůvcích okolo. Tam Vás dopraví loďkou. Jediný turistický komplex na Šoltě je vybudován v osadě Nečujam. Jedná se o kaskádové apartmánové domy vybudované ve stejnojmenné zátoce. Středisko je vybavené bazénem a tenisovými kurty. Koupání je možné na příjemné menší oblázkové pláži přímo pod komplexem. Pláž bývá přeplněná, doporučujeme využít lodní taxi a navštívit prázdnější pláže na blízkých ostrůvcích. Pokud minete odbočku do Nečujam, dojedete do zátoky Stomorska.
Ostrov Šolta byl osídlen již v prvním tisíciletí př. n. l., a to nejprve Ilyry. Později se tu objevili Řekové, kteří ostrov nazývali Olyntha. Pro Římany to pak byla Solenta. Z těchto období se zachovalo poměrně dost památek, např. zbytky římských venkovských usedlostí a mozaik. Když se Avaři se Slovany vyvrátili na pobřežní město Salonae (Solin u Splitu), uprchla část obyvatel do bezpečí na Šoltu. Ve středověku trpěl ostrov nájezdy pirátů z Omiše a Benátčanů. Středověké památky, většinou staré kostelíky, jsou v lokalitách Sveti Mihovil, na grohotském poli, v Nečujmu a nad Stomorskou (trosky benediktinského kláštera). V 16. století, po pádu pevnosti Klis do tureckých rukou, přijala Šolta druhou uprchlickou vlnu, běžence před Turky.
Šolta byla za druhé světové války těžce postižena - okupanti násilím vystěhovali veškeré obyvatelstvo z ostrova.
Pro hospodářství Šolty má hlavní význam zemědělství, zejména pěstování vinné révy a olivovníků, a také rybolov. Nejvyšší vrch ostrova je Vela Straža (237 m). V západní části vnitrozemí se rozkládá poměrně rozsáhlé úrodné pole (6 km dlouhé a 2 km široké), kde se pěstuje jižní ovoce, vinná réva a olivovníky. Severní pobřeží je většinou porostlé tzv. makchií (husté keřovité porosty), jihozápad má kromě makchie i nízký jehličnatý les. Východní část tvoří téměř holý kamenitý terén.
Včelařstvím je ostrov proslulý již od římských dob - med ze Šolty platil vždy za mimořádnou pochoutku. V posledních desetiletích nabývá na významu cestovní ruch.
Maslinica je malá obec ve stejnojmenné zátoce, chráněná několika ostrůvky. V okolí je několik menších zátok s příjemnými oblázkovými plážemi. Nejstarší stavbou je opevněná hranolová věž (kula) ze 17. století, k níž byl v 18. století přistavěn splitskou rodinou Marchiů barokní zámek Avlija. V 60. letech byl i s věží přeměněn na jednoduchý hotel stejného jména. Na ostrůvku Stipanska je zřícenina starokřesťanské baziliky. Jako na celém ostrově jsou zde výborné podmínky pro jachting a potápění.
Nečujam - původně jedinou stavbou v zátoce Nečujam bylo někdejší letní sídlo splitského patricije Balistriće, jehož přítel, humanistický učenec, básník a filozof Marko Marulić, zde rád pobýval. Ve vilce, která byla častým básníkovým letním domovem, je jeho malé pamětní muzeum. V 60. letech zde bylo vybudováno uratické středisko. V současné době je komplex rozprodán po malých částech do soukromého vlastnictví a je dispozici dále turistům.
Grohote - nejstarší sídlo na ostrově, administrativní středisko ostrova. Pozoruhodná stará vesnická architektura. Některé domy jsou dodnes opevněny. Obec je známá i svými naivními malíři. Prodává se tu proslulý šoltský med a propolis.
Rogač - 3 km na severním pobřeží ostrova je největší přístav. Odtud vede silnice do ostatních míst na ostrově. V přístavu stojí opevněný zámek - kaštel ze 17. století se střílnami. V zátoce Banje jsou zbytky římské stavby a vodní nádrže. Pobřeží je tu velmi členité, poskytuje příznivé podmínky ke koupání. Okolní zátoky využívají především jachtaři a surfaři. Rogač je také přístavem pro trajekt.
Stomorska - obec a malé letovisko (120 obyvatel) na severovýchodním pobřeží ostrova Šolta. Obživu zde nacházejí obyvatelé v zemědělství a cestovním ruchu. Vedou odtud silnice do ostatních míst na ostrově. Stomorska je nejstarší přímořská osada na Šoltě a současně nejstarší letovisko (v r. 1938 hotel Olint). Nad osadou, ve svahu kopce Vela Straža, stojí barokní mariánský kostel Gospa u Borima z 18. století. U něj je hřbitov s fragmenty antických sarkofágů.
Nejlepší koupání na Šoltě je v malých blízkých zátokách na jihu ostrova - Livka, Travna, Stračinska, Grabova - oblázky. Dobré koupání je také u osady Gornja Krušica.
