Postavili ho hlaholští mniši v nadmořské výšce 250 m, kteří sem utekli před Turky z pevniny. Pro používání dostali jeskyni zvanou Ljubitovica a přilehlé pusté území. Vybudovali jeskynní kostel a postupně pristavovali komplex budov jakoby vrostlých do tamní skalní scenérie.
Pro místo samé byl příchod mnichů začátkem nového rozvoje. Mniši se stali dobrými hospodáři na získaném území. Založili i školu, kde poskytovali vzdělání dětem z přilehlých osad. V polovině 18. století došlo v klášteře k požáru a o 30 let později zase k velkému krupobití a povodni. Obě tyto katastrofy znamenaly po 200 letech úpadek prosperujícího hospodářství v oblasti a částečný odchod mnichů.
V průběhu let získal klášter současnou podobu a dnes je v klášterních síních uložena bohatá knihovna, především s cennými astronomickými výtisky (poslední představitel Niko Miličević byl uznávaným astronomem), archiv, tiskárna, muzeum zbraní a hodin. Zajímavá je i hvězdárna s obrovským teleskopem, který byl po léta největším v Chorvatsku. Po smrti posledního představeného (1963) mnišská komunita zanikla. Za zmínku stojí i renesanční kostel ze 17. století.
Nejpohodlněji se ke klášteru dostanete autem na jihovýchod od Supetaru (odbočka z cesty Nerežišća-Vidova hora). Auto tu musíte bohužel zanechat a na cca dvouhodinovou cestu se musíte dál vydat pěšky.
Komplex je pro turisty přístupný v sezóně každý den.
