Po staletí byla Nerežišća (pomnožné číslo) správním, církevním a hospodářským centrem ostrova. Není proto divu, že zde od 10. století sídlila i bračská knížata a šlechta. Zejména ve druhé polovině 18. století zaznamenala Nerežišća prudký nárůst počtu obyvatel. Svůj význam si Nerežišća udržela až do roku 1828, kdy úlohu správního centra ostrova převzal Supetar.
Dnes jsou Nerežišća populačně jednou z nejméně obydlených obcí na ostrově. V Nerežíšćích a sousedních osadách Donji Humac a Dračevica, které Nerežišćím administrativně přísluší, žije dohromady méně než 1000 stálých obyvatel. Teritoriálně připadá Nerežišćím také osada Murvica na jižním pobřeží ostrova (5 km od Bolu), v jejíž blízkosti se nachází krasová jeskyně Dračeva špilja (Dračí jeskyně). Nerežišća jsou také výchozím místem pro výlet ke kamennému oblouku Koloč nebo k jedinečnému skalnímu klášteru Blaca.
Malebnost Nerežišćí podtrhují kamenné domy a úzké uličky. Ačkoli dnes působí Nerežišća jako malá klidná vesnička, najdete tu hned tři náměstíčka. Na každém z nich stojí významná církevní památka.
Nerežišćím dominuje kostel Panny Marie Karmelské (crkva Gospe od Karmela) s barokním průčelím. Historikové považují tento kostel za nejvýznamnější církevní památku na Brači. Kostel z 13. století byl několikrát přestavován a rozšiřován. Svou konečnou podobu získal v 18. století, kdy byla postavena i typická zvonice. V kostele se nachází 8 oltářů. Monumentální hlavní oltář je postaven z různobarevného mramoru. Významné jsou také varhany proslulého stavitele Petra Nakiće, jenž zkonstruoval varhany v mnoha kostelích v Chorvatsku i v Itálii. V období od 16. do poloviny 19. století byly v kostele a jeho okolí ukládány ostatky zesnulých. Kostel najdete na nejvýchodnějším ze tří místních náměstí.
Turisticky nejatraktivnější kostel sv. Petra a Pavla (crkva sv. Petra i Pavla) stojí na nejzápadnějším náměstí v Nerežišćích. Pochází z přelomu 13. a 14. století. Oltář zhotovil bračský sochař Nikola Lazanić v 16. století. Malý kamenný kostelík se stal raritou obce. Díky přírodní zvláštnosti je nejčastěji fotografovaným objektem ve vesnici. Z apsidy kostela totiž vyrůstá miniaturní borovice stará přes 200 let. Zakrslý exemplář borovice černé je chráněný jako přírodní vzácnost.
Na centrálním náměstí obce se nachází kostel sv. Markéty (crkva sv. Margarite) z poloviny 14. století. Kostelík s jednoduchou rozetou na průčelí a jedním zvonem působí na první pohled zcela nenápadně, jako by se skrýval za zdí mohutného sousedního kamenného domu. Každoročně ale hraje důležitou roli při místních oslavách. Kostel je totiž zasvěcen ochránkyni obce sv. Markétě, jejíž svátek připadá na 13. července. Do okolí kostelíku na centrální náměstí se soustřeďuje i hlavní občanská vybavenost Nerežišćí. Najdete zde obchody, restaurace, poštu a byla tu postavena i radnice.
Nejreprezentativnější budovou v Nerežišćích byl po dlouhá staletí knížecí palác – sídlo benátského místodržícícho. V původním starém paláci sídlil benátský místodržící (tzv. kníže) se všemi svými úředníky. Palác stával na nejvýchodnějším ze tří místních náměstíček blízko kostela Panny Marie Karmelské. V paláci se nacházel knížecí úřad, sál radních, vojenská posádka i vězení. Na fasádě paláce se vyjímala gotická okna, střílny a okřídlení lvi odkazovali na Benátskou republiku. Na straně paláce směrem ke kostelu Panny Marie Karmelské stála hodinová věž a opodál kamenný sloup k vyvěšení vlajky, opět zdobený benátskými symboly.
V 15. století se knížecí palác rozdělil do dvou budov. Ve starém paláci zůstal benátský místodržící a do nové budovy se přesunuli radní. Stavba nového knížecího paláce (tzv. městské lodžie) pro potřeby soudních procesů začala v roce 1431. Nad zasedacím sálem šlechtické rady a lidového shromáždění byl vytesán mravní nápis z roku 1545. Upomínal radní, aby řešili všechny občansko-právní spory umírněně a snažili se vyvarovat soudů: „Při občansko-právních sporech se rodí nepřátelství, která způsobují tělesné rány. Plýtvá se peněžními prostředky. Unavuje se duše a přetěžuje tělo. Ze sporů pramení mnohá nespravedlivá pochybení. Často ti, kteří jsou přesvědčeni o svém vítězství, spor nakonec prohrají. A i kdyby jej vyhráli, vezme-li se v úvahu vynaložená námaha a náklady, ve skutečnosti ničeho nedosáhli. Nechť vládne Boží mír. 1545.“
V roce 1645 zasáhl starý knížecí palác požár. Palác byl ale opět obnoven. Přesto se ani jeden z knížecích paláců do současnosti nedochoval. Celý komplex (knížecí palác, městská lodžie a hodinová věž) byl zničen v roce 1902 během stavby nové školní budovy.
V Nerežišćích se nacházely i další šlechtické domy a velkolepé stavby. Z dochovaných můžeme jmenovat například dům rodiny Garafulićů s gotickými okny a střílnami, nebo barokní palác rodiny Harašićů.
Severně od Nerežišćí v raně románském kostelíku sv. Jiří (crkva sv. Jure) stojícího na stejnojmenném kopci (Jurjevo brdo) je dochován jeden z nejhezčích reliéfů na ostrově. Reliéf vyobrazuje mladého rytíře Jiřího, jak u východu z jeskyně zabíjí draka. Autorství se připisuje bračskému sochaři Nikolovi Lazanićovi, který je též autorem oltáře v kostele sv. Petra a Pavla v Nerežišćích.
