Středem ostrova se táhne horský hřbet Sv. Nikola se stejnojmenným nejvyšším vrcholem - 628 m (další pak je Hum, Gvozd a Černica). V severní části přechází tento hřbet v úrodnou pánev - Starigradsko polje (Velo polje), která je hlavní zemědělskou oblastí na ostrově. Po ostrově se můžete pohybovat dobrou sítí silnic.
| | |
| Město Hvar - ostrov Hvar | Letecké snímky ostrova Hvar |
Ostrov Hvar je někdy nazýván chorvatskou Madeirou, protože má největší počet hodin slunečního svitu na chorvatském Jadranu (2 178).
 |  |
| Pokrivenik, ostrov Hvar | Jižní zátoky, ostrov Hvar |
Ostrov Hvar má velmi příznivé podnebí, mírné zimy a teplá léta. Podnebí je příznivé jak lidem, tak rostlinám. I přes vysoké letní teploty je ostrovní klima příjemnější než na pevnině. Průměrná teplota vzduchu je 16,5 stupně (lednový průměr je pouze 8,8 stupně). Sníh na ostrově téměř neznají, pokud se objeví, pak pouze na pár hodin.
Někdy se o Hvaru mluví také jako o voňavém nebo bylinkovém ostrově. Mimo hojně rostoucí macchii tu roste také mnoho divokých aromatických bylin jako šalvěj (Salvia officinalis), fenykl (Foeniculum vulgare), oregáno (Origanum vulgare), kopr (Anethum graveolens), mateřídouška (Thymus vulgaris), levandule (Lavandula vera) nebo rozmarýn (Rosmarinus officinalis). Především levandule se zde také pěstuje k „průmyslovému zpracování“. Vonné oleje z rozmarýnu a levandule se na Hvaru vyráběly už v 16. století. Pokud budete na ostrově v průběhu června - července, kdy zrovna levandule kvete, budete okouzleni. Lány levandule na Hvaru uvidíte v oblasti kolem vesnice Brusje v severozápadní části ostrova nebo také kolem obce Humac.
 |  |
| Levandule - oblast kolem Brusje, ostrov Hvar | Levandule - oblast kolem Humacu, ostrov Hvar |
Mnoho rostlin, které se na Hvaru vyskytují divoce, je také k jídlu - např. chřest (Asparagus officinalis), řepa (Beta vulgaris) nebo čekanka (Cichorium pumilum). K pěstování bylin i ostatních plodin se na Hvaru využívá především úrodná nížina v jeho severní části - Velo Polje a svah nad Stari Gradem. Kromě bylinek se na Hvaru pěstuje především jižní ovoce, vinná réva, zelenina a olivovníky. Olivový olej z Hvaru je vyhlášen svou kvalitou.
Na Hvaru se daří i dalším rostlinám - roste tu: borovice halepská (Pinus halepensis), borovice černá (Pinus nigra), dub cesmínový (Quercus ilex), cypřiš stálezelený (Cupressus sempervirens), vavřín vznešený (Laurus nobilis), myrta obecná (Myrtus communis), saturejka horská (Satureja montana), pistácie (Pistacia lentiscus), vítečník sítinovitý neboli rutovec sitinový - chorvatsky "žutica" (Spartium junceum), planika velkoplodá - chorvatsky "manjega" (Arbutus unedo).
 |  |
| Plody manjegy (Arbutus unedo), ostrov Hvar | Tyto krásné rostliny lze na Hvaru spatřit v září. |
Z kvetoucích rostlin se tu vyskytuje např. endemický kosatec - chorvatsky "Dalmatinska perunika" (Iris pseudopallida), brambořík vykrojený (Cyclamen repandum), pampeliška (Taraxacum), třezalaka tečkovaná (Hypericum perforatum), sléz lesní (Malva sylvestris) nebo kapara trnitá (Capparis spinosa).
Na skalách kolem pobřeží se můžete setkat např. s těmito druhy: limonka mřížkovaná (Limonium cancellatum), motar přímořský (Crithmum maritimum).
Přímořská letoviska na Hvaru rovněž zkrášluje bujná středomořská vegetace - datlovníky (Phoenix canariensis), tamaryšek (Tamarix), opuncie (Opuncia barbarka), ostružník jadranský, oleandry, olivovníky nebo agáve.
 |  |
| Levandule, ostrov Hvar | Olivovník, ostrov Hvar |
V minulosti byl ostrov Hvar pokrytý borovicovými lesy, které byly zdevastovány člověkem v průběhu několika staletí v souvislosti s potřebou dalších pastvin a spotřebou dřeva při specifickém způsobu lovu ryb „na světlo“ (ohně se zapálily na zvláštních konstrukcích nad vodou a shromážděné ryby se staly snadným úlovkem). Po rozsáhlých lesních porostech zůstaly pouze nepatrné zbytky (Pakleni otoci, některá místa pohoří Sv. Nikola). Ničivé dílo lidské činnosti dokonávají požáry, které se v suché krajině rychle šíří (na ostrově nejsou žádné povrchové toky a minimum sladkovodních pramenů). Pitná voda je v současné době na ostrov přiváděna podmořským vodovodem z pevniny.
Přes veškeré nešetrné zásahy člověka do místního ekosystému dnes roste na Hvaru přes 1100 druhů středomořských rostlin shodných s florou ostrovů v Egejském a Tyrhénském moři a na pobřeží severní Afriky.
I fauna je na tak malé území poměrně bohatá, i když i její zastoupení se mění díky lidské činnosti. Jedná se především o drobnou zvěř - zajíc, koroptev, orebice řecká, kuny, veverky a vidět můžete s trochou štěstí i tetřeva. Radost přinesou do našeho života všudypřítomné vlaštovky, skřivani. V krasových oblastech žije i několik druhů netopýrů. Z větších zvířat to jsou pak ovce, kozy, osli a muly. Jejich počty jsou dnes omezeny s ohledem na škodlivost spásání rostlin. Nejbohatší fauna je ovšem ta podmořská. Samozřejmě je zde pestrá škála ryb, ale i různí žahavci, jako sasanky, rohovitky (podobné korálům - ty jsou jen ve větších hloubkách). Při potápění můžeme vidět - i na jídelníčku ochutnat - hlavonožce, plže i korýše.
Mezi nejnavštěvovanější destinace na Hvaru patří město Hvar, Jelsa, Stari Grad, Vrboska. Za návštěvu stojí i menší sídla Basina, Zavala, Sveta Nedjelja, Sučuraj a Milna. Do vnitrozemské osady Humac, můžete zamířit za památkami lidové architektury, vínem a dobrou kuchyní.
 |  |
| Město Stari Grad - ostrov Hvar | Město Vrboska - ostrov Hvar |
Na ostrov Hvar se můžete dostat pohodlně trajektem. Ze Splitu do Stari Gradu, nebo z Drveniku na nezvýchodnější výběžek Hvaru - Sućuraj.
