Starigradski záliv je největším na ostrově, obklopený je příjemným borovicovým porostem. Oblíbená je východní část zálivu - poloostrov Kabal. Kolem celého zálivu je vybudována promenáda, ale převoz je možný také lodí. Směrem do vnitrozemí se táhne úrodná pánev „Starigradsko polje“ zapsané na seznamu UNESCO. Stari Grad je hlavním střediskem vinařství na Hvaru, ale také jsou zde největší plochy levandule a nádherné olivovníkové sady.
Osídlení na tomto místě je prokázáno už v době železné (lokalita Purkin kuk na jihovýchodě města). Nejvýznamnější pro rozvoj oblasti byl konec 4. století, kdy byla řeckými přistěhovalci založena osada Pgaros. Nová osada měla status městského státu a jako taková měla specifické uspořádání a správu města. Od počátku byl Pharos budován velmi plánovitě a byl chráněn hradbami (z tzv. kyklopského zdiva), protože osadníci se museli bránit před původními obyvateli - Ilyry z kmene Jadasinů. Dnešní město stojí přesně na stejném místě, jako někdejší Pharos. V základech mnoha domů dnešního města je možné nalézt fragmenty, které vypovídají o uspořádání staveb v původním městě. Kamenné bloky z této doby byly použity mnohokrát jako stavební materiál. V některých archeologických lokalitách jsou odkryty původní stavby (kostel Sv. Jana).
Největší historickou památkou na řecké osadníky je pozemkové uspořádání přilehlé úrodné pánve na východě od města, viz Památky UNESCO. Starigradsko polje bylo zapsáno na tento seznam v roce 2008.
Další významné památky Stari Gradu pochází z období vlády Římanů. Odkryty byly pozůstatky římských lázní, základů římských usedlostí, mozaikové fragmenty. Zajímavé jsou i církevní stavby pocházející z období raného křesťanství - chrámový komplex Sv. Jan z přelomu 5. - 6. století. Kostel byl původně dvojitý. Toto kultovní místo je považováno za nejstarší na ostrově. Původně dvojitý kostel byl vybudován na místě původní římské pohanské svatyně. Jižní část byla zasvěcena sv. Janu, sloužila k potřebám křtu; severní pak zasvěcená Panně Marii, byla biskupským kostelem. Kostel byl v průběhu staletí často poničen, opravován, jižní část byla v polovině 17. století stržena. Za vidění stojí pozdně antická mozaika rajské zahrady.
Zajímavý artefakt je zazděn i do věže kostela Sv. Štěpána - jedná se o kámen pocházející z hradeb Pharosu s reliéfem římské galéry. V podstatě kamkoli stoupneme, můžeme si být jisti, že se procházíme po místech s bohatou historií. Nevynechejte ani nenápadný renesanční letohrádek Tvrdaj - patřící v 16. stol. rodině Hektorovićů se zámeckou kaplí Sv. Rocha. Dále pak komplex dominikánského kláštera z konce 15. století, bývalý gotický kostelík Sv. Jerolim - původní hospic mnichů - hlaholitů; dnes je objekt používán k výstavám. Ve městě najdete ukázky všech architektonických slohů, které se vhodně doplňují a tvoří tak příjemný celek.
Za zmínku stojí i originály italských mistrů, včetně údajně Tintorettova „Kladení do hrobu“ pocházejícího z majetku Hektorovićů.
