Katedrála Sv. Jakuba je nejvýznamnější památkou s pozdně gotickými a renesančními prvky architektury na území Chorvatska. Stavba je trojlodní s jednou příčnou lodí. Délka je obdivuhodných 39 m a výška 32 m. Výstavba započala v roce 1431 v gotickém stylu pod vedením mistra Juraje Dalmatince, který byl za tímto účelem povolán z Benátek. Po jeho smrti pokračovala výstavba pod vedením Nikoli Firentinace (Donatelova žáka) v renesančním stylu. Na jejím dokončení se pak podílel Bartolomeo de Mestre a jeho syn Giacomo. Dokončena byla v roce 1536. K jejímu vysvěcení došlo až v roce 1555 po úplném dokončení. Stavebním materiálem byl především vápenec a bračský mramor. Ke stavbě tohoto architektonického skvostu v Chorvatsku nebylo použito žádné dřevo ani cihly.
Dnes probíhají práce na rekonstrukci katedrály, které započaly ihned po konci válečného konfliktu roku 1995. Na počátku byla provedena alespoň konzervace této poškozené památky UNESCO.
Bazilika byla zapsána na seznam UNESCO v roce 1997. Stojí na místě původního kostela z raně křesťanského období. Výstavba započala po uznání křesťanství na počátku 4. století na místě patricijského domu, ve kterém byla tajná křesťanská oratoř. I z tohoto období se zachovaly fragmenty mozaiky.
Na konci první poloviny 6. století započal na tomto místě biskup Eufrazius stavět monumentální baziliku. Stavba trvala pouze 11 let a její architekturu ovlivňují východní i západní prvky, především ale slavné ravennské stavby. Právě z Ravenny přišel Eufrazius do Chorvatska.
Bazilika byla několikrát restaurována a v současné době je nejlépe dochovanou architektonickou památkou z raně byzantského období jak v Chorvatsku, tak ve Středomoří.
Stavba paláce čtyřúhelníkového tvaru (215 x 180 m s povrchem 38 500 m2) byla zahájena v roce 295 za vlády římského císaře Diokleciána. Práce trvaly 10 let. Mohutné zdi byly silné 2 m, zpevněné 16 věžemi. Brány (zlatá, bronzová, stříbrná a železná) označují zároveň konce obou hlavních os. Jedná se o v současné době nejlépe zachovanou stavbu antického původu na území Chorvatska.
Unikátní stavba spojující v sobě prvky pevnostního hradu s luxusem antické vily byla postavena z kamene těženého na blízkém ostrově Brač. V průběhu 5. a 6. století se palác stal obytným prostorem a dnes je srdcem Splitu s cca 280 obytnými domy. Komplex prochází neustálou rekonstrukcí, prostory jsou využívány ke galerijní činnosti, koncertům a dalším kulturním akcím. Do seznamu památek UNESCO byl Diokleciánův palác ve Splitu zapsán v roce 1979.
Tento unikátní komplex staveb ze 13. století byl zapsán do seznamu UNESCO jako vrchol kamenického a sochařského umění své doby na území Chorvatska. Staré město je rozděleno na západní a východní část. Historické centrum je dodnes obehnáno zbytky hradeb s obrannými věžemi ze 13.-16. století (kaštel Kamerlengo, kugla svetog Marka, Morska vrata, Kopnena vrata). Hlavní památkou je katedrála Sv. Vavřince (Sv. Lovre).
Osadu založili na současném chorvatském území koncem 3. století před Kristem Řekové z Issy (ostrova Vis) a nazvali ji Tragurion (kozí ostrov). Osada se dostala v průběhu staletí do rukou různým vládcům (Římané, Byzanticni, Benátčané...). Přestože v období středověku Trogir prožíval pohnuté časy, bylo to období rozkvětu. Středověkou architekturu můžeme obdivovat dodnes. Téměř neporušené jádro si zachovalo středověkou strukturu, obepíná ho dochovaná část hradeb s opevněným zámkem (Kamerlango ze 14.-15. století). O něco mladší je věž sv. Marka. Křivolaké, často zastřešené uličky s gotickými domy a půvabnými renesančními paláci jsou jedinečným souborem architektonických památek. Staré město je situováno na ostrůvku, který je s pevninou spojen krátkým mostem. Je rozděleno na východní a západní část. Východní část byla „vlastní město" a západní, které se říká Pesiké, bylo předměstím zemědělců.
Každý dům tohoto chorvatského městečka uvnitř hradeb má svůj vlastní erb a nápis. Trogirské náměstí a katedrála byly vystavěny na místě, kde dřív stál antický chrám a věhlasný portál katedrály ze 13. století. Tento je dílem mistra Radovana a znázorňuje scény z Evangelia. To jsou jen některé z nádherně vytesaných soch a reliéfů, které z ulic tohoto města dělají památku lidského umění.
Druhé největší město v Chorvatsku - Dubrovník si určitě zaslouží zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Bylo založeno v 7. století. Je obehnáno dva kilometry dlouhými hradbami. Dubrovnické hradby patří k nejmohutnějším obranným opevněním v Evropě. Jsou vysoké až 25 metrů a jejich tloušťka dosahuje šesti metrů.
Hradby společně s věžemi, tvrzemi a pevnostmi, kterých je kolem Dubrovníku dohromady třicet šest, chrání překrásné ulice, ozdobná průčelí domů a paláců. Tato pochází ze všech údobí dějin slavné Dubrovnické republiky. Procházka Dubrovníkem, šálek kávy na korzu Stradun a procházka po starých hradbách se podobají návštěvě v autentické galerii různých architektonických slohů a údobí. Při návštěvě Chorvatska rozhodně navštivte toto překrásné město. Historie na vás dýchne ze všech koutů.
Jedná se o velmi zajímavou lokalitu v Chorvatsku - soustavu šestnácti krasových jezer, stupňovitě nad sebou seřazených v délce cca 7 km. Jezera jsou spojena 92 vodopády spadajícími z výšky 3-76 metrů. Horské masivy spadající ke břehům jezera jsou porostlé jedlovými, bukovými a javorovými lesy. Tento chorvatský národní park má rozlohu 20 000 ha. 200 ha připadá na vodní plochu a zbytek na okolní lesy. Návštěvníci zde mohou obdivovat zachovalý ekosystém s bohatou faunou (od medvědů, přes kočkovité šelmy po nespočet ptáků a ryb). Také tato mimořádná přírodní památka je zapsána v seznamu UNESCO.
Soustava jezer s výškovým rozdílem cca 156 m vznikla soustavnou erozní činností řeky Korana, která tu protéká údolní plošinou tvořenou dolomitovými a vápencovými horninami. Měkký vápenec byl vymílán do hlubokých proláklin a fjordů, tvořících spodní část soustavy. Horní část je vytvořena v tvrdším dolomitu, který byl erozně zpracováván spíš do šířky.
Pozorovat zde můžeme neustále se měnicí vápnité tufy. Jedná se o bariéry vzniklé v místech přirozených přírodních překážek usazováním karbonátu vápníku a hořčíku. Bělavý povlak pokrývá dna i stěny jezer a fjordů. Díky tlaku vody je tento proces v neustálém pohybu.
Pokud se rozhodnete pro „starou cestu", určitě si naplánujte návštěvu jedné z nejkouzelnějších oblastí Chorvatska. Návštěva Plitvických jezer bude jistě příjemnou tečkou za dovolenou u chorvatského moře.
V červnu 2008 bylo korunováno úsilí odborníků na chorvatském ostrově Hvar sedmým zápisem na seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Jedná se o oblast v blízkosti současného města Stari Grad, jehož historie sahá do roku 385 př. n. l.
V této době to byla významná (druhá největší) řecká kolonie na Jadranu. Její zakladatelé připluli na jeden z největších ostrovů Chorvatska údajně z ostrova Pharos. Unikátní je tehdejší správa obecních pozemků a její zachování do dnešní doby. Úrodná půda patřící obci byla rozparcelována na díly o rozměrech 181 x 905 m (agery). Jednotlivé pozemky pak byly přiděleny jmenovitě kolonistům, kteří na nich hospodařili. Jednotlivé díly byly odděleny systémem kamenných zídek
O světovém dědictví a památkách UNESCO více na Wikipedii.
Vyberte si ze široké nabídky apartmánů po celém pobřeží Chorvatska!
Poznejte Chorvatsko za 7 dní. Objevujte skryté pláže, historii a nádherné ostrovy.
