Jsou známé i olivovníky přes tisíc let staré. Pro vyšlechtěné olivovníky je typický ve vyšším věku zkroucený, sukovitý kmen. Kvete v průběhu dubna až května bílými, jemně vonícími květy. Pěstuje se pro plody - olivy. Plody se v Chorvatsku sklízejí v říjnu až prosinci podle odrůdy a zralosti. Plodem je peckovice. Kolem tvrdé pecky je dužina obsahující velké množství oleje. Plody jsou zelené, v průběhu zrání získávají fialovou, případně černohnědou barvu.
 |  |
| Olivovník evropský (Olea europia) | Staleté olivovníky v Lunu, ostrov Pag |
Olivovník začíná rodit cca po 7 až 10 letech, nejlepších výnosů dosahuje po 20 roce. Plodit může i do 100 až 150 let. Je schopen sám své obnovy. Pokud je původní strom ve špatném stavu, vyraší z kořenů výhony a tak strom žije dál. Stejně dojde k obnově třeba po požáru.
Olivovník se pěstoval již před 8 tisíci lety na Středním Východě. Feničané rozšířili jeho pěstování po celém středomoří, do jižní Evropy a Afriky. Všichni strom pěstovali pro velké množství oleje v dužině jeho plodů. Technologie, nástroje a technologické postupy na zpracování oliv jsou nacházeny při mnoha archeologických vykopávkách. Nálezy dokazují, že olivový olej nebyl používán pouze v kuchyni. Využíván byl také ke kosmetickým účelům, k masážím, ale také k účelům náboženským. V historii má také význam olivová ratolest, která je po staletí symbolem míru a plodnosti. V Aténách znamenal olivový věnec pověšený na dveřích, že syn odešel do světa. Olivovník je i v koránu považován za svatý strom.
Olivy se sklízejí klasickým způsobem po staletí. Pod stromy se rozprostře plachta a olivy se setřásají údery dlouhou tyčí do větví. Dnes se už někde přistoupilo i k mechanizované sklizni. Vždy je však třeba dbát na to, aby se plody nepoškodily. Stolní olivy se sklízejí vždy ručně. Sklízejí se dle odrůdy, zralosti od října někdy až do ledna. Plody musí být zpracovány nejpozději do dvou dnů od sklizně, aby byly zachovány všechny látky z oliv a byla zaručena kvalita oleje. Olivy se očistí, rozemelou, dají do lisů, kde se z nich vylisuje olej. Lisují se i s peckami. Za nejkvalitnější je považován tzv. panenský olej (extra virgin). Získává se z prvního mechanického lisování plodů za studena. Olivový olej má zlatožlutou barvu a lehce nahořklou chuť. Uchovávat se musí v chladu. Výtažky z oliv se používají i v kosmetice.
Jednotlivé druhy olejů se od sebe liší kvalitou i chutí. Dnes známe cca 2.500 odrůd olivovníků s různou kvalitou a chutí plodů. Olivový olej má různou kvalitu a chuť právě závislou na odrůdě a také na podnebí, počasí a typu půdy. V neposlední řadě pak na způsobu a době sklizně a zpracování. Tak jako u vína i u olivového oleje můžeme cítit různé vůně (citron, pokosenou trávu, různé koření, ovoce apod.). I barva může být velmi různorodá od tmavě zelené po zlatavě plavou. Někdy se barvy a mírné změny chuti dosahuje přidáním lístků olivovníku při lisováni - chuť je pak jemně hořká a barva inklinuje k zelené.
Čich - degustace čichem se provádí takto: ve sklenici se olej ohřeje asi na 25 °C dlaní ruky. Poté si dvakrát maximálně třikrát přičichnete. Postup se může i opakovat.
Barva olivového oleje nemá žádný vliv na jeho kvalitu a chuť, závisí na odrůdě a zralosti plodů.
Chuť - pro olivové oleje je typická chuť hořká a mírná palčivá. Degustace chuti se provádí takto: na jazyk se kápne 8 až 10 kapek oleje, 2 až 3 vteřiny se na jazyku zahřívá v pootevřené puse. Poté se nechá pomalu sklouznout po jazyku k zadním zubům, nakonec se polkne. Pokud je nutné pokus opakovat, musí se ústa neutralizovat minerální vodou.
Přečtěte si o olvivovnících na ostrově Pag - Olivovníky Lun.
Vyberte si ze široké nabídky apartmánů po celém pobřeží Chorvatska!
V Lunu na severozápadním cípu chorvatského ostrova Pag navštivte tyto úchvatné staleté olivovníky! Naučnou stezku si užijete s celou svou rodinou a s přáteli.
