Rybolov v Chorvatsku může být zábava |
Povolení k rekreačnímu rybolovu stojí pro cizince 60 kun na den, na 3 dny 150 kun, na 7 dní 300 kun a na 30 dní 700 kun. Zvlášť se vydává povolení na lov harpunou a zvlášť na lov na udici.
Je zakázáno ulovit za den více jak 5 kg úlovku, který se nesmí ani prodávat, ani směňovat. Smí se využít tedy jen pro vlastní potřebu.
Rekreační a sportovní rybolov je zakázán v přístavech, na plážích a na koupalištích v době od 1. května do 1. října.
Pro lov velkých ryb na Jadranu je potřeba mít zvláštní povolení, které stojí na 1 den 120 kun, na 3 dny 300 kun a na 7 dní 600 kun. Tento typ povolení se týká těchto druhů velkých ryb:
Rybářský lístek pro rekreační rybolov si můžete vyřídit online na stránkách chorvatského Ministerstva zemědělství - odbor rybolovu.
Jadranské moře je plné života |
Většina ryb, které jsou v Chorvatsku předmětem rybolovu, je pelagických a žije v tzv. pelagické zóně, tedy poblíž mořské hladiny. Protikladem jsou ryby hlubokomořské, žíjící v hloubkách až okolo 200 m. V Chorvatsku se často setkáte s dělením ryb na bílé ryby (bijele ribe) a modré ryby (plave ribe).
Mezi bílé ryby patří např. orada (lovrata), brancin, kovač, bukva, oslić, škarpina a zubatac (chorvatské názvy).
Modrými rybami jsou např. skuša (česky makrela), tuna (česky tuňák), palamida, papalina, srdela a haringa (chorvatské názvy).
Olihně se v Chorvatsku loví v noci. Fotografie z lovu olihní si můžete prohlédnout na straně Lov olihní v Chorvatsku.
Chov mořských ryb je v přímořských oblastech Chorvatska velmi rozvinutý, zejména v oblasti okolo Zadaru. Chov je zaměřen na ryby a měkkýše.
Z mořských ryb je pozornost zaměřena především na morčáka evropského (Dicentrarchus labrax) a mořana zlatého (Sparus aurata). Těchto dvou druhů se ročně v Chorvatsku vyloví okolo 5 tisíc tun, z toho je většina určena pro domácí a evropský trh, především Itálii. Celkem zde působí 30 rybářských společností (v 47 různých lokalitách).
Lov tuňáků obecných (Thunnus thynnus) v Chorvatsku je založen na lovu menších jedinců, vážících jen 8 až 10 kg, a jejich následném chovu, až dorostou do 30 kg a více. Chov probíhá ve velkých plovoucích klecích v moři v Splitsko-dalmatské župě a v Zadarské župě. Ročně se vyloví přibližně 4 tisíce tun tuňáků. Většina ryb je určena pro japonský trh. Celkem zde působí 5 rybářských společností (v 10 různých lokalitách).
Chorvatské moře je bohaté také na různé druhy mušlí |
Chov měkkýšů probíhá u dvou druhů: mušle slávka středomořská (Mytilus galoprovincialis) a ústřice jedlá (Ostrea edulis). Hlavními oblastmi pro jejich chov je západní pobřeží Istrie, Velebitský kanál, ústí řeky Krky a Stonský záliv. Produkce je založena na sběru a dosahuje ročně až 3 tisíc tun mušlí a 1 milionu kusů ústřic. V současné době jsou chorvatské mušle i ústřice určeny pouze pro chorvatský trh.
V chovu sladkovodních ryb jde v Chorvatsku především o ryby žijící v teplých, stojatých vodách (kaprovité ryby) a ve studených, proudících vodách (lososovité a pstruhovité ryby). Při chovu ryb ve stojatých vodách jde o kapra obecného (Cyprinus carpio), amura bílého (Ctenopharyngodon idella), tolstolobika pestrého (Hypophthalmichthys nobilis), tolstolobika bílého (Hypophthalmichthys molitrix), sumce velkého (Silurus glanis), candáta obecného (Stizostedion lucioperca), štiku obecnou (Esox lucius) a lína obecného (Tinca tinca). Chovný cyklus u těchto ryb je 3 roky. Chov ryb ve studených vodách zahrnuje pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a pstruha obecného potočního (Salmo trutta fario). Chovný cyklus pstruhů je 2 roky.
Celková produkce sladkovodních ryb v Chorvatsku v roce 2010 byla 9,5 tisíce tun, z toho 6,5 tisíc tun byly kaprovité ryby a okolo 3 tisíc tun lososovité ryby. Produkce těchto ryb roste.